Blog

© Dixie Garden Studio Design 2015
V dílně vzadu v dome přistála keramicka pec.Přistála je celkem přesné,protože pan dodavatel zabrzdil u naší hájovny smykem.Kdyby pokračoval pár metrů,mohla jsem mít pec v kuchyni.Stavební úřad je však neoblomný a pec podle něj do obytné části nepatří.Dílnu at si prý obývám po libosti,ale pec má nárok na neobývaný prostor.Co nárok,prostě tam musí.Vedle ní se usadil velký kruh a poskládaly se hlíny.Samy to možná neudělaly,ale chytře jsem se při dovozu schovala do pokoje,aby mě nedej bože někdo netahal do zimy. První točení se neobešlo bez kamaráda a bez tepla.Jelikož kamny jaksi nebytovy prostor nehýří.Zapojili jsme tepelné dělo.Roztočil se nejen jeho silný větrák,ale též elektrohodiny a navíc teplem bych to nenazvala.Tak přišel ke slovu veliký plynový gril.A mohli jsme si vybrat,jestli tam zmrzneme,nebo se udusíme.Takže se všechno kromě pece stěhovalo po pár dnech do patra,do prostoru tak obytného,ze v něm přespávaji i návštěvy. A mohlo se pokračovat.Manžel zasedl ke kruhu a mě nezbylo,než se tiše divit,jak mu to jde od ruky.Plnil hrnky a miskami police,zabydlel s nimi stůl,kde mam rozpracované vitráže,keramika mi odstrkala maliřský stojan skoro až ke dveřím a jediné misto,ktere si uhájilo svoji pozici,byl strop. Rozmíchaní glazur,engob a dalších keramikulibých potřeb znamelo ústup všech židlí,rychlé složení starého gauče nachystaného na povalování se-kdy asi jako-a pocákání hezké dřevěné podlahy.Glazury jsem měla na triku,na kalhotech,na nose a z vlasů si ještě týden vyklepávala drcené sklo.Zčuňuji se pomalu,ale jistě.Manžel je upatlaný hned a jde to z něj dolů.Ze mě ne.Budu všechno vyklepavat do dalšího glazování,které je za 14 dní.Ale vypada to ukrutně profesionálně a každý hned pozná,že nejsem načančané budižkničemu,nýbrž výkonná umělecká jednotka. A to vím naprosto jistě.Když dveře návštěvě otevře milovaný manžel,zpatlaný od hlavy k patě,návštěva zahaleká..ahoooj,jdu na kafe.....Když otevřu já,návštěva svraští čelo a zeptá se- co jsi prosim tě zase dělala? A už vůbec není spravedlivé,že k peci pokaždé v noci běhal manžel  a hlásil teplotní křivku,nakukoval dovnitř,oznamoval stav glazur a JÁ si rano,u vychladlé pece opařila prst.Možná je mi dáno vedle něj sedět a kecat mu do toho,ale ruce si opatrně zasunout pod židli a v žadnem případě je nevytahovat.A nebo ano.Abych mohla keramiku vyfotit.."=)))
Zpět ke keramice!

Blog

V dílně vzadu v dome přistála keramicka pec.Přistála je celkem přesné,protože pan dodavatel zabrzdil u naší hájovny smykem.Kdyby pokračoval pár metrů,mohla jsem mít pec v kuchyni.Stavební úřad je však neoblomný a pec podle něj do obytné části nepatří.Dílnu at si prý obývám po libosti,ale pec má nárok na neobývaný prostor.Co nárok,prostě tam musí.Vedle ní se usadil velký kruh a poskládaly se hlíny.Samy to možná neudělaly,ale chytře jsem se při dovozu schovala do pokoje,aby mě nedej bože někdo netahal do zimy. První točení se neobešlo bez kamaráda a bez tepla.Jelikož kamny jaksi nebytovy prostor nehýří.Zapojili jsme tepelné dělo.Roztočil se nejen jeho silný větrák,ale též elektrohodiny a navíc teplem bych to nenazvala.Tak přišel ke slovu veliký plynový gril.A mohli jsme si vybrat,jestli tam zmrzneme,nebo se udusíme.Takže se všechno kromě pece stěhovalo po pár dnech do patra,do prostoru tak obytného,ze v něm přespávaji i návštěvy. A mohlo se pokračovat.Manžel zasedl ke kruhu a mě nezbylo,než se tiše divit,jak mu to jde od ruky.Plnil hrnky a miskami police,zabydlel s nimi stůl,kde mam rozpracované vitráže,keramika mi odstrkala maliřský stojan skoro až ke dveřím a jediné misto,ktere si uhájilo svoji pozici,byl strop. Rozmíchaní glazur,engob a dalších keramikulibých potřeb znamelo ústup všech židlí,rychlé složení starého gauče nachystaného na povalování se-kdy asi jako-a pocákání hezké dřevěné podlahy.Glazury jsem měla na triku,na kalhotech,na nose a z vlasů si ještě týden vyklepávala drcené sklo.Zčuňuji se pomalu,ale jistě.Manžel je upatlaný hned a jde to z něj dolů.Ze mě ne.Budu všechno vyklepavat do dalšího glazování,které je za 14 dní.Ale vypada to ukrutně profesionálně a každý hned pozná,že nejsem načančané budižkničemu,nýbrž výkonná umělecká jednotka. A to vím naprosto jistě.Když dveře návštěvě otevře milovaný manžel,zpatlaný od hlavy k patě,návštěva zahaleká..ahoooj,jdu na kafe.....Když otevřu já,návštěva svraští čelo a zeptá se-co jsi prosim tě zase dělala? A už vůbec není spravedlivé,že k peci pokaždé v noci běhal manžel  a hlásil teplotní křivku,nakukoval dovnitř,oznamoval stav glazur a JÁ si rano,u vychladlé pece opařila prst.Možná je mi dáno vedle něj sedět a kecat mu do toho,ale ruce si opatrně zasunout pod židli a v žadnem případě je nevytahovat.A nebo ano.Abych mohla keramiku vyfotit.."=)))
Zpět ke keramice!